Rudo
Město se rozkládá na plošině v blízkosti řeky Lim, v nadmořské výšce okolo 400 m. Obklopují ho horské hřebeny (Vadra, Tmor), jejichž vrcholky dosahují výšky až 1 300 m.
První záznamy o městě pochází z roku 1555. Tehdy byl za vlády Mustafa Paši Sokoloviće založeno tzv. "Staro Rudo".
Město je známé především tím, že zde v závěru roku 1941 zformovali Jugoslávští partyzáni tzv. První proletářskou údernou brigádu, čímž chtěli zvýšit svojí bojeschopnost po neúspěchu, spojeném s pádem Užické republiky. Zbytky partyzánské armády se po neúspěších v západním Srbsku stáhly na přelomu let 1941/1942 právě do oblasti Ruda, neboť neprostupné bosenské hory jim poskytovaly vhodné zázemí.
Doprava do Rudog je možná pouze po silnici; na území opštiny Rudo se sice nacházejí dvě železniční zastávky (Štrpci a Goleš), trať ale samotným městem neprochází. Silniční spoje, které spojují město Rudo se zbytkem Bosny a Hercegoviny, jakož i s nedalekou Černou Horou a Srbskem, jsou silnice okrajového významu. Výhledově však má být oblastí vedena nová silnice, která by spojila Sarajevo, Višegrad a Užice.
Mapa - Rudo
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |